Únor 2016

kdybych měla úkol na 50 let, napsala bych ho den před deadline

24. února 2016 v 20:02 | liketeenspirit |  Ze života
Ahoj! Jak už název článku napovídá, jsem prokrastinátor. Prosímvás, dejte mi vědět, pokud vy sami znáte někoho, nebo takovým člověkem jste, který to, co má, udělá v tu chvíli, kdy je mu to zadáno, aby měl logicky klid. Já, jakožto člověk, který oddaluje odepsání na obyčejnou zprávu mámě, objednání k doktorovi, úklid, učení, cvičení, úkoly, jídlo a mnohem víc podobných činností, bych totiž ráda věděla, jak to dělá.
Proč mít klid a nestresovat se ve svým osobním odpočinku? Vždyť... to přece všechno počká.
No, ačkoliv si nemyslím, že ty věci všechny počkají a je jedno, kdy se udělají, už se ze mě za ty roky stal člověk, který nejlepší výkon vydává pod tlakem. Nedokážu si představit, že až se dostanu k maturitě, budu si učivo rovnoměrně rozkládat po celcích do jednotlivých dní. Až, a jestli se s tímto přístupem dostanu na vejšku, věřím tomu, že tu bakalářku začnu psát víkend před termínem. Přiznávám absolutní absenci umění time managementu a podobných věcí, diář sice mám, ale především z toho důvodu, abych se vyvarovala před hodinou těch "my píšeme?" momentů a zatím se nenaučila ani držet různých to do listů a podobných věcí. Achjo, jsem příšernej školák a jednou budu příšernej zaměstnanec. Ale o tom zatím mlčme.
Například teď. Týden doma, nemocná (ano, opět, tentokrát jsem skončila s antibiotikama a krkem plným čepů), vím o tý velký písemce z chemie asi 14 dní, ale kdy se to já půjdu učit? No, pravděpodobně až to tady dopíšu, držte mi palce při dohánění týdenních restů ve škole.


Napište mi, co vy a prokrastinace!
xoxo, P.

deadpool & něco navíc

15. února 2016 v 20:07 | P. |  Ze života
Ahoj! Taky jste jedním z těch lidí, kteří se 14.2. snaží pod peřinou přehlížet, co to je vlastně za den? Patřila jsem mezi ně až do minulého roku, kdy jsem poprvé valentýn měla s kým oslavit. No, a shodou okolností jsem měla i letos. Tak jsem se rozhodla v oslavování pokračovat :)

Vyrazila jsem do kina na film Deadpool. Musím říct, že jsem dlouho nezažila takový příjemný překvapení. To, co o mně asi ještě nevíte je, že moc nemusím superhdiny a komiksy a takové ty stereotypní marvelovky a přesně něco takového jsem čekala. Proto pro mě bylo tak příjemné zjistit, že v tomhle případě se jedná o film, který si z toho výše uvedeného dělá srandu. Já osobně jsem se smála skoro celou dobu, určitě na ten film zkuste zajít, neměli byste litovat, pozitivní recenze se valí ze všech stran :)


I když já se snažím drobnostma překvapovat a dokazovat lásku svýmu protějšku po celý rok a nekupuju na valentýna nic velkýho ani nic s přebytečným množstvím srdíček a růžový, ale tenhle rok jsem se rozhodla... no, zbyl mi doma ještě docela velký kus podšívkoviny a jelikož si pořád z nějakýho důvodu myslím, že jsem manuálně zručná, nakreslila jsem svýmu velkýmu hudebnímu fanouškovi vlajku na zeď. Posuďte sami, já si mylsim, že to byl jeden z mých lepších diy počinů, hlavně jsem se sebevražedně rozhodla, že tu vlajku obšiju ručně. Po cca takové hodině jsem už těžce začala ztrácet duševní zdraví, ale vlajka je pokreslená i obšitá a už i visí u drahého na zdi! :)


Myslím si, že jedna z nejtěžších věcí v životě tak mladého člověka, jako jsem já, je vracet se po prázdninách ze školy. :D Jelikož jsem ještě ke všemu půlku prázdnin měla horečky, moc jsem si je neužila a bylo pro mě naprosto vražený jít dneska do školy. Pokaždý mám zprázdnin ten samý pocit, strašně moc ambic, co potřebuji stihnout, jak si je musím užit, ale pak se vlastně ohlédnu za tím, co jsem stihla... a přijdu na to, že vůbec nic. :D A to se pak jde do tý školy ještě o trochu hůř.

Jak jste uplynulý týden prožili vy?
xoxo, P.

watch me// tipy na filmy

7. února 2016 v 21:48 | P.
Ahoj! Upřímně si nepamatuju, jestli jsem psala nějaký podobný článek, možná to bude už hodně dávno, ale v podstatě jde o to, že jsem momentálně nemocná a jak už to tak bývá, žiju převážně na filmech. Za pár dní jsem jich zkoukla asi přes deset a chtěla bych vám některé z nich, i některé moje dávno oblíbené, doporučit.

Škola života// An Education
Škola života je drama zasazené do šedesátých let minulého století. Má zajímavou zápletku, kdy se šestnáctiletá dívka zamiluje do muže středního věku, a obsazení se taky velice povedlo.



Klub rváčů// Fight Club
Jeden z filmů, které se stal kultovními, schválně, pokud jste ho ještě neviděli, určitě to napravte. Obsahuje naprosto geniální myšlenky, naprosto geniální herce a rozuzlení vás doufám šokuje více než mě, jelikož mně bylo prozrazeno ještě před filmem. :))) K tomuhle filmu mám tak skvělý vztah asi i díky tomu, že jsem měla možnost ho vidět dvakrát v kině. To se podle mě u filmu starého 17 let jen tak nepoštěstí. Nojo, díky někomu, kdo vymyslel letní promítání a reprízy nejlepších filmů století v malých kinech. Praise you!


Temné stíny// Dark Shadows
Jeden z mých oblíbených filmů. Typická Burtonovka, takže krásné kostýmy, Johny Depp je upír, film zasazený do minulýho století, a když začne slábnout příběh, můžete se alespoň kochat maskama herců. Tak to aspoň dělám. No co.


Achjo, asi jsem měla nějak náladu na retro, odpusťte, ale thle je zase film, který se točí okolo 70. let a kluků od věku 15 let až do 18, kdy se jim nechce na vojnu. No, to bylo hodně zkráceně, je tam toho mnohem víc, ale o zbytku už se přesvědčte sami.

Jedna z mých oblíbených oddechovek, film, na kterém je kvalitní spíše jeho vizuál a vizuál jeho hereček než jeho dějová linka, ale já ho mám přesto ráda. Nevím proč. Asi na mě zapůsobilo, co všechno jsou lidi schopní udělat při sebehledání. Parta holek vyrazí na jarní prázdniny s kradenými penězi a to se pak samozřejmě leccos pohnojí. A navíc, teď jsem si ho pustila tématicky, já mám právě jarní prázdniny.


Pokud máte rádi vesmír a cesty do vesmíru a tak, tenhle film by se vám mohl líbit, jelikož vypráví o cestě šestičlenné posádky k měsíci Jupiteru, Europě. Mnozí se totiž domnívají, že by právě na něm mohla existovat inteligentní civilizace, proto z Europy chtějí získat nějaké vzorky. Jenže za chvíli sám divák zjistí, že to nepůjde úplně bez komplikací. Mně se ten film prostě líbil, narozdíl například od Gravity obsahuje trochu více děje, který více převažuje nad samotnými efekty a jelikož jsem celý film zůstávala napjatá a konec mě překvapil, zůstal mi z něj velice dobrý dojem.


Jaké filmy patří mezi vaše oblíbené nebo vás zaujaly naposledy?
xoxo, P.

vše o barvení vlasů hennou

3. února 2016 v 19:18 | liketeenspirit |  Krása
Ahoj!Jelikož nějak moc nehrotím nějaké zaměření blogu, vítám vás tentokrát u trochu jiného článku. Dnes to bude o mých zkušenostech s barvením hennou. když jsem si všimla, že se tenhle způsob barvení těší stále větší oblíbenosti, vzpomněla jsem si na to, když jsem chtěla s hennou začít, našla jsem strašně málo informací, které by mi mohly být užitečné.
Nechci se nějak silně pouštět do toho, co to ta henna vlastně je, protože, ale ve stručnosti, aby bylo trochu jasněji, henna je v první řadě rostlina, ze jejíchž listů se získává nadrcený prášek, který slouží jako přírodní barva, která nepoškozuje vlasy. Henna vlasy obalí, tak je zároveň zpevňuje a regeneruje. Je vhodná i pro alergiky a lidi s citlivou pokožkou vlasů.
Tak, a teď trochu o tom, jak a proč jsem začala já. Po vlasech totálně odbarvených a zničených melíry jsem se přesunula na jejich barvení, abych se nějak melírů zbavila. Jelikož jsem ale jedním z těch lidí, kterým na vlasech příroda docela ušetřila a mám vlasy řídké, slabé a nekvalitní, barvení jim nedělalo dobře a chtěla jsem se přesunout na zdravější variantu. Slyšela jsem o henně, která by vlasy ničit neměla a jelikož jsem moc informací nenašla, vrhla jsem se do toho docela po hlavě. Zanedlouho jsem měla cestu do Prahy a navštívila pražský Lush, který hennu taky vyrábí, prodává se po 325 gramových kvádrech asi za 400 korun, které si zákazník naporcuje a umele podle potřeby (zde je henna slisovaná, ale na vlasy ji dostáváme v prášku). Možná se vám cena zdá vysoká, vím, že pokud máte husté vlasy po pás, ta cena opravdu vysoká být může a spotřebujete kostku asi skoro celou, ale já na mojí délku a hustotu spotřebovala asi kostičku až kostičku a půl, takže pro mě to žádná částka nebyla.
Jak jsem hennu použila:
Na henně je krásná ta rozmanitost toho, co si tam vlastně můžete přimíchat. Četla jsem různé tipy, například vám rovnou řeknu, že do henny se nepřidává olej, jelikož pak špatně chytá. Já jsem pro lepší vůni, protože henna ji má docela specifickou a mně zezačátku docela vadila, přidala skořici a trochu kakaa a také citrón, který se přidává pro červený odlesk, jelikož jsem měla hennu hnědou. Jinak, pokud máte hennu světlou, se dá do ní namíchat například heřmánek, nebo do tmavé například kvalitní káva. Následně se henna zaleje horkou vodou, nechá nabobtnat, upraví horkou vodou do konzistence hustšího jogurtu a postaví na vodní lázeň, protože čím do větší teploty se přivede, tím lépe barví, ale samozřejmě se na hlavu aplikuje, až když je teplota snesitelná.
Měla jsem zrovna štěstí, že bylo léto a mohla jsem aplikaci henny přesunout ven. Je to velice drolivá hmota, která se dostane naprosto všude, i kde byste ji vůbec nečekali, takže na sebe hlavně něco starého a pod sebe a okolo sebe hlavně hodně igelitu :)
Hennu jsem nechala působit asi 2-3 hodiny pod vrstvou igelitu, ale znám i lidi, kteří s hennou na hlavě chodí spát, tady záleží na preferencích. Následně jsem ji opláchla, tohle je taky činnost, která potřebuje hodně trpělivosti, budete potřebovat hodně šamponu, takže já většinou použila nějaký, kterým mohu pořádně plýtvat a následně jsem si pomohla i kondicionerem.

Jaké značky:
Já osobně jsem použila dvě. U lush mi nesedl odstín (Caca brun) a svojí poslední šanci jsem dala značce HenneColor, kde to sice bylo už lepší, ale po několikátém barvení lushem už henna nějak dobře nechytala.
Před barvením x po několika barveních

Proč jsem přestala:
Tak, teď přiznám barvu, já jsem po nějakém čase přestala. Jedním z nejmarkantnějších důvodů byl ten, že já jsem ještě pořád bláznivý experimentátor, na hlavě chci kde co a pořád se tak nějak hledám. Jenže tohle vám henna nedovolí. Poměrně špatně se z vlasů dostává, takže je třeba si to dobře rozmyslet a také asi největší úskalí, nedá se přesně regulovat odstín. Vy si sice koupíte hnědou, ale co henna dělá je to, že zvýrazňuje váš přirozený podtón a odstín vlasů. Můj přirozený odstín je velice teplý a rezavý, ale ten henna vytáhla naprosto šíleným způsobem a mně samotné tahle barva neslušela. Ale to už bylo pozdě, vzpomínáte, jak jsem říkala, že se henna z vlasů špatně dostává?
Následně jsem chtěla přejít na chemii, a tady přichází to úskalí. Měla jsem vlasy nechat asi čtvrt roku odrůst, aby se henna alespoň trochu vymyla a vpustila dovnitř nějakou chemii, protože henna vlas obalí, kdežto chemie se potřebuje pořádně zažrat dovnitř. To se mi samozřejmě nelíbilo, vymytá nejednotná barva a nějaký ten odrost. Ale byla to holt potřeba. Došla jsem k tomu, že je pro mě pohodlnější chemie a na hennu možná přejdu v nějakém věku, kdy už budu vědět, co na té hlavě vlastně chci. :)
Největším plusem však je, že henna dělá vlasy nádherné. Pevné, zdravé a lesklé. Asi proto jí propadlo velké množství žen. Je důležité zvážit tu pohodlnost nad zdravím a neničením vlasů, protože tohle já o chemických barvách opravdu říci nemohu :)
Důležité zásady, kterých se držet a pamatovat je:
1.Nebarvěte hennou čerstvě chemicky obarvené vlasy
na některých hennách dokonce stojí, že je nesmíte vůbec dávat na peroxidem ošetřené vlasy, pořádně přečíst návod, můžou vám vlasy zezelenat. Jinak mezi chemií a hennou minimálně měsíc, nejlépe dva, odstup.
2.Nebarvěte hennou, pokud víte, že u dané barvy nezůstanete dlouho
3. Nebarvěte hennou v čerstvě umyté koupelně :))


4. Z chemie se dá většinou vždy přejít na hennu, ale z henny na chemii už to jednoduché není


5. Jak chytne barva, kterou vyberete, velmi záleží na odstínu vašich vlasů


6. Henna má většinou červené nebo rezavé odlesky


7. Henna vlasy zpevňuje a posiluje



Doufám, že pokud jste váhali, článek vám nějakým způsobem přispěl a něco nového jste se dozvěděli.
Tak, momentálně mě toho víc nenapadá, dejte mi určitě vědět, jak se barvíte vy, jestli máte zkušenosti, jestli byste něco dodali, případně se můžete na něco zeptat :)
xoxo, P.


with every broken bone, I swear I lived

2. února 2016 v 17:47 | liketeenspirit |  Články
Baví mě žít? Mě žít baví. I když, tímhle téma týdne si to ráda připomenu, protože i já jsem z těch lidí, kteří na to občas zapomenou, mají chuť sebou plácnout do postele a už tam zůstat, ptám se, proč tady jsem a jestli tu budu... ale vůbec- nechci se pouštět do podrobností o těch stavech, kdy zrovna na povrch vyleze jedna z těch otravných černých nálad, které mě v tom okamžiku nutí svůj život ráda nemít, o tom třeba někdy příště.

Žiju sice docela chvíli, ale za tu chvíli jsem se toho stihla naučit docela hodně. Třeba jak tyhle splíny překonat. Tak například, že vděk je naprosto největší pohon. Vděk naprosto za cokoliv. Od toho, že mám co jíst, po to, že mám oblečení v kterém chodit. A pak můžete jet dál. Dále je důležité na sobě pracovat. Nejde mi to, fajn, tak jdu něco udělat, za chvíli to půjde. Nebo třeba za větší chvíli, ale já se nevzdám. V mém životě je falešný člověk? Sakra, jsem ráda, že to vím, pryč s ním, a na dalšího u si dám bacha. Hlavně si dávat pozor, ať se nenechám ničím moc strhnout. Na čem záleží teď a co mi momentálně rve žíly, se zanedlouho obratí, a za měsíc, rok nic neznamená. A hlavně... nikdy nejsem úplně sama.

zdroj: weheartit

A na tohle postupně přicházet, učit se, příjmat tyhle pravdy, to mě na životě baví. I když se ke mě někdy otáčí zády, já vím, že mi má pořád co nabídnout

A co vy? Co vám pomáhá jít dál?
xoxo, P.